43. Napomínka.

O srdce, umysli jen sobě,

Dej výhost převšeliké zlobě

A nezavaluj samo cestu

Si k nadnebeské bláhy městu.

Aj Bůh ti blaho všechno dává,

On tebe k sobě očekává,

On vazbou lásky táhne tebe,

Chce darovať své tobě nebe.

Hlas jeho mluví tobě sladce,

Jak pěstoty jdou z ústou matce,

Sbor anjelů kol tebe stojí

A napájí tě v nebes zdroji.

On stará se ti o balsámy,

By zhojily se tvoje šrámy,

On dává od svých nebešťanů

Ti kanouť na zem živnou manu.

Ó přestaň bloudiť, viň se k Bohu,

Vol růži raděj místo hlohu,

Již lásku Boží k sobě schyluj

A místo smrti život miluj.