43. Spadlo na nás ubohé jen pole,

By František Sušil

Spadlo na nás ubohé jen pole,

Na stráni to leží studené,

Plné zlotřilého kamene

Setého jak naschvál po okole.

Kdo má skalí vzdělávať to holé,

Kdo má zdvihať pro ně ramene?

Škoda práce, škoda semene,

Vše se v dole spláchne brzo v zmole.

Leč předc půdy střezme, palme hloží,

Trolme kámen, plejme buřeň škodnou,

Hajme plotem, vozme hlínu plodnou.

Ostatně se dejme v milost Boží;

Nebem se nám tento úkol dostal,

Dá Bůh vláhu, by plod sladký vzrostal.