434. Na rákoši jednom uzřím kývat

Na rákoši jednom uzřím kývat

Lid se ve hromadách Polanský,

Spolu sedlácký i zemanský,

Šátky chvíti komusi a zpívat;

Nastavivši uši, slyším: vivat,

Vivat, vivat biskup Lubranský!

Ale mně se jazyk římanský

Nelíbilo s polštinou tak slívat:

S nevolí sem dále chtěla proto,

Anť mne Polák, pelný očarů,

Zastaví a vypravuje toto:

Ten muž sám se na Budinském sněmě

Opřel králi zpupných Maďarů

Ludvíku, když z Polska urval země.