44. Mastička.

By František Jaroslav Vacek Kamenický

Když jsem já na mezi

V létě trávu žala,

V levou ruku jsem se

Srpem posekala.

Ta rána nemalá

Málo mě bolela,

A sama od sebe

Se mi zahojila.

S jara jsem v zahrádce

Hlavatici sila,

Tam mi zas láska zlá

Srdce poranila.

Což mě tato rána

Nesmírně bolela,

A ještě posavád

Se nezahojila.

Raněné srdéčko

Se mi nezahojí,

Dokud my s Janečkem

Nebudeme svoji.