44. Recenze.

By František Sušil

Což za krásné to písně jsou,

Jak v tiché vodě loďka jdou.

Svět s ideou v nich snouben,

Duch ve přírodu vhlouben,

Jsou hluboké v nich rozumy,

Nic na prázno tam nešumí.

A srostitá ta plastika

Je sladkým kouzlem proniká.

Jak křištál vše je zračito,

Jest každé kvítko rozvito,

A tlupa krásných obrazů

Se jeví v sličném úkazu.

Strom jest to v ráji štípený,

Kmen se zdravými kořeny,

A hejno větví a ten klest,

To všechno plno květů jest.

Vab všude, kouzla, přeluda,

A jazyk sladce zahudá.

Vše skví se čistým étherem,

Jak záplava jde večerem,

Jak plove labuť po vodách,

Tak tone duch tu v lahodách.