44. Švehol v zemi daleké.

Krásná jsi ty, Neapoli,

Krásnáť všecka Italie,

Oči bych zde mohla nechat,

Srdce mé však v Čechách žije.

Inu arci, když prý jsem se

Narodila u Mělníka,

Nad to pak kdes poblíž Řípu

Našla sobě milovníka.

Věru. A teď představ sobě

Hnízdečko mé pode krovem.

Jest den Páně, a ti Češi

Že jej začnou s Božím Slovem.

Poslouchej, co oni pějí!

O hnízdečku vlaštovice.*)

Všickni pak nám všudy přejí

Co kuřátkům, ba i více.

Která by nám ublížila,

Také není v Čechách ruky,

A když se kluk zapomenul,

Druhými byl zmrskán kluky.

Ale zde nás páni jedí:

V Římě snědli mi dva syny,

Sestřičku mou ve Ferraře,

A bratříčka u Messiny.

Větříčkové, vějte brzy

Pěkně z tepla od poledne,

A my z krásné Italie

Prchnem do Čech, než kdo shlédne.