441. Však ne jenom slavným, v mědi rytým

Však ne jenom slavným, v mědi rytým

Mužům oblouk cti tu sklenuto,

Nikoli, zde místo vytknuto

Jest i cnostem neznámým a skrytým;

Tu jest Stanil, ač jen k pospolitým

Stavcům jméno jeho octnuto,

Předce celé nebe pohnuto

Skutkem jeho lidským, znamenitým:

On, když mor byl jednou v Novgorodě,

Dnem i nocí lásce obcoval,

S vozem pelným těl ven z města chodě;

Tak že sám on, tíše jen a němě,

Spoluměšťanů svých pochoval

Třitisíc i třidcet v lůno země.