445. Před městem jest rozestřena pažit

Před městem jest rozestřena pažit

Na vzor zelenavých postavců,

Musejí všech oči zvědavců

Po spěšném jí navštívení bažit;

Já jdouc předkem chodník matce dlažit,

Giku, zajaté co od dravců

Tatarů, těch hnusných psohlavců,

Vykupoval, uzřím tu se blažit:

Osvobodil, Valach tento s řídkou

Cností, Pilaříka slavného

Vězně s pannou Maňákových Jitkou;

Tato muže láska pronikavá

Pohla matku tak, že v celého

Přetvořila toho Poloslava.