45. Citlivůstkáři.

By František Hajniš

Podivnáť citlivůstkářů třída!

Oni klopí oči, ruce mnou,

Soucitem se v jiných srdce drou,

K slzám pohne jich bližního bída.

Svědomí jich čisté jako křída,

A když nehodu uslyší zlou,

Soutrpností již se rozplynou,

Slovem neurazí ani žida.

Srdce jich slov rázných již se leká,

Možnost svárů ani netuší;

Mně jsou protivná ta srdce měkká,

K činům smělosti se nedostává,

Pouhé city mužům nesluší,

Potměšilců z nich se snadno stává.