45. Hrob.

Zde dřímá drahý přítel náš,

Ten kříž tu vede nad ním stráž,

A svědčí, v kom svou veškeru

Měl víru, lásku, důvěru.

Ty lípy sám on vysázel,

V nich v modlitbách se procházel;

Tož na jeho se chýlí hrob

Jsouc pamětlivy jeho stop.

Slyš líp těch žalostivý šum,

To vzlykot toužebných jest dum,

V něm s nimi celé okolí

Své žalopísně hlaholí.

Aj růže kvetou k ozdobě

Mu s lílijemi na hrobě,

V nich v podobizně bleskotá

Se obraz jeho života.

Ti, ježto v Christu obrodil

A k vodám spásy provodil,

Mu vsadili to v okolu,

By ctili jeho mrtvolu.

Ó Tomáši, jen svlek a krov

Tvé duše chová tento rov,

Tvůj mezi námi žije duch,

Buď milostiv mu dobrý Bůh.