45. Naděje.

By Jan Karafiát

Chudobko běloučká,

Tebe, tebe

Miluji nad růži

Já i nebe.

Když můj dlel Milovník

V Nazaretu,

Bývalas už tenkrát

První v květu.

Rád si tě trhával

Chudou, chudou,

Věda, že z posledních

První budou.

Jen si tě trhávej,

Kde kdo může,

Přestana závidět

Druhým růže. –

Nemít tě, jiskřičko,

Všudy, všudy,

Teprv bych v světě byl,

Ach, tak chudý!