45. Naděje.
By Jan Karafiát
Chudobko běloučká,
Tebe, tebe
Miluji nad růži
Já i nebe.
Když můj dlel Milovník
V Nazaretu,
Bývalas už tenkrát
První v květu.
Rád si tě trhával
Chudou, chudou,
Věda, že z posledních
První budou.
Jen si tě trhávej,
Kde kdo může,
Přestana závidět
Druhým růže. –
Nemít tě, jiskřičko,
Všudy, všudy,
Teprv bych v světě byl,
Ach, tak chudý!