453. Než víc nyní smutil se a lekol

Než víc nyní smutil se a lekol

Duch můj, neb ai nová příšera!

Jeden Moravský uk Homera

Ubohého za vlasy sem vlekol;

„I on je náš! i on je Slav!“ řekol,

„Svědkem toho každá litera

V Iliadě!“ – totě chimera

Myslím, snad ten násilník se vztekol?

Sláno i hned pro průbířský kámen,

A hle z křiku toho velkého

Vyšlo, že ten vysmánec byl zmámen;

Pročež musel, za svůj vtipný neum,

Zpátkem slepce toho slavného

Do řeckého vesti Elyseum.