46. Jeseň přišla, ba již přišla zima,

Jeseň přišla, ba již přišla zima,

Jenžto v smutnou skonu zástavu –

Šediny ti sype na hlavu,

A ti v ducha mhlu a stříže dýmá.

Všechna radost v duši k smrti klímá,

Zloba času růžnou záplavu

Změnila ti v mračnou blíkavu,

Z nížto strast a žalost na tě hřímá.

Jak se vybyť z klepet hladoleta,

Který duši bez milosti hnětá?

Miluj Krista! Budeš prost těch břemen.

Jako jiskry v sobě chová křemen,

Budeš ráj nésť v sobě s hrudí plesnou,

Jenž ti skvitne nevadnoucí vesnou.