461. Hádej nyní, abych došla světla

Hádej nyní, abych došla světla

O tvé působnosti věštbařské,

Koho teď sem v tiché švejcarské

Dolince v ten zbor tu jíti střetla?

Duše jeho z Liptova sem vletla,

Umění kde konal knihařské,

A ač jméno nosil maďarské,

Sláva předce k synům svým jej četla;

Jedno – dvě – tři! abys dlouho svého

Vtipu hledáním si netroudil,

Už ti povím: Bělopotockého!

Knihvazače titul všeslavského

Má zde muž ten, jenž svou probudil

Snahou Tatry ze sna hlubokého.