47. Moje lýra.

Také v struny sáhni, zpěvy mívej,

Jak se mile číše zaploní,

A k ní chtivě ústa nakloní,

S námi blahý nápoj z hroznů pívej.

Milý v duši tvé se pěv ozývej

O vnadách, jež dívka odsloní,

Jak se rychle zejme oko ní,

Na milosti zvuku jemně splývej.

Aj, již láska zvučí lyrou mojí:

Míno, Míno, slasti předrahá,

Činů skvělých, dávné slávy zdroji!

Svrhnu století dvou hrůzy běsů,

Potom v slavném rouchu, Míno má,

S bratry, se sestrami půjdem k plesu.