47. Soustružníci slov.

Mámeť jich, jenž slova soustruhují,

Hovor vážně plyne jak by tisk,

Hojnou zásobou nových názvisk

I v nejmenší větě kokettují.

Neuvyklý obrat považují

Za největší v krasořeči zisk,

Mluva jich se pne co obelisk,

Ve formách starých se pohybují.

Jimť nemožno věty jednoduché

Utvořiti bez vší ozdoby,

Pro sloh prosty uši mají hluché.

V závratné jich mluva kráčí výši,

Ba konstrukce někdy urobí,

Jichž pořídku v slovesnosti říši.