474. Při radosti té a při rozprávce

Při radosti té a při rozprávce

Přišly pahorek sme na jiný,

Vesnička i salaš hostinný

Stály tu, a sluly Sluhoslavce;

Podivín Čech najvyšší jest správce,

Uředníci Hněvsa nevinný,

Milutin Serb, ten co jediný

Na Kosovu ušel rukoum dravce:

Goluban pak, co byl Lazarovým,

Črenko čeledínem Zríního,

Jiří z Uher v Rusku Borisovým;

Strojíť se tu žinčice a urda,

Proti níž ta v Tatrách z ovčího

Stáda není nic, než haraburda.