477. Mezitím tu množství lidu z leva

Mezitím tu množství lidu z leva

Živ buď! zvučným hlasem volalo,

V cestu širolisté metalo

Ratolesti palmového dřeva;

V hluku zřím tři muže, kvítí, réva,

Zlato z hlavy jejich blýskalo,

Jméno Minina se čítalo

Požarského v něm a Matvejeva:

Všickni byli z kmene Slavorusů,

Ti dva slili vlast svou, rotníků

Mečem na sto rozsekanou kusů;

Třetího jak lidomila ctili

Krajané tak, že mu z pomníků

Hrobních palác vděčný vystavili.