48. Což jest divna prostraň hvězdolemá!

Což jest divna prostraň hvězdolemá!

Bez konce se leskne její sál,

A stře z dálek zas se v novou dál,

A těch dálek nikde konce nemá.

Podivením tone mysl chlemá,

An vždy dál ji šine světů vál,

V níc tu klesá člověk, světa král,

Duše žasem ztracuje se němá.

Ale víme větší divy praviť,

A sáh větší rozměrům těm staviť,

Proti nimž všech dálek minou sázky.

Znáš dál, hloub, šíř, výsost Boží lásky?

Láskou Boží měř svět v Christu zjevnou,

Tož míť pro svět míru budeš pevnou.