48 Dříve šli lidé do kláštera,

Dříve šli lidé do kláštera,

když osud tak je pokořil.

Mne opustila moje dcera,

já do sebe se ponořil,

hloub, stále hlouběji a tam

bez druha, bez útěchy, sám

nad tebou, drahé dítě, lkám.