48. Vichru jekem různá skryté moutí

By Jan Kollár

Vichru jekem různá skryté moutí

V mraku černém živly obloha,

Zpěvců lesných čeleď ubohá

Teskno v listném schránu hledá proutí;

Oblak hněvný na zem hluché nutí

Kázni plémě snést ho nemoha,

Tu blesk, hromy, vlny, pro Boha!

Koráb strojte proti zahynutí.

Utulím se vzdoru k bázni spáře

Pod dub v širém poli stojícý,

Než tu duše v užas větší vízne;

Duhu spatřím, na níž v bílém šláře

Růžťkou kyne Mína sedícý,

Vystru po ní náruč, ach, sen zmizne.