489. Sotva se to stalo, jakás dáma

Sotva se to stalo, jakás dáma

Po nebi se slavském přemává,

A tu s králi, s pány pohrává,

Hezká sice ale derzost sama;

Osoba ta nebyla mi známa,

Však že, když se jí co podává,

Při všem dříve „kóšer“ mumlává,

Zdála se být dcerou Abrahama:

Zvím pak, že to ta, co oslepila

Kazimíra a tím Polákům

Víc než mor a vojny uškodila;

I hned umkla z ráje slavských sester,

A šla ku bradatým židákům

Židovka ta, jejíž jméno Ester.