49. Jen za tím.

By František Matouš Klácel

Kdo as ducha před lidem osočil,

Že prý příliš daleko pokročil,

Již prý by se ráděj vrátit měl.

Pane Bože! praví o daleku,

Lají ubohému svému věku,

A ten ještě cestu nenašel.

Teprva duch kamení si láme;

Kdy as státi budeš, slavný chráme,

O kterém jen za tím básník pěl?