5. Má panenka je samý smích

Má panenka je samý smích

a panímáma samý pláč,

dost řečí slyší o mně zlých,

a panenka má nejináč.

A panenka má směje se

a panímáma hubuje,

a kdo ty řeči roznese,

ten panenku mou lituje.

Já panímámu lituji,

když pláče třeba do noci,

že jednou dcerku vezmu jí –

však nemohu si pomoci!

Ó panímámo rozmilá,

váš rozum, ten vás oklame,

což kdybyste vy tušila,

že k veselce se chystáme!

A kdybyste i nechtěla,

zde nepomůže žádný lék,

což kdybyste vy věděla,

co dostal já už hubiček!

Že vaší dcerce líbám zrak,

když nejvíc vy se trápíte –

ó panímámo, dobře tak,

že všechno ještě nevíte!