5. Pějte z mladých, hrdých ňader,

Pějte z mladých, hrdých ňader,

Komu zlatý zpěv je přáný,

Komu proudy kříšťálové

Písní v duši božstvem dány!

Pějte bujně – aj, i v písni

Spějí velké, svaté moci,

Zablesknou z nich jasná slunce,

Budou svítit v naše noci!

Hoďte hrdě zpěvu símě

Do našeho mdlého věku,

Jako v báji z dračích zubů

Zrostou z něho pluky reků.

Kouzlo spí v něm – zrostou z rumu

Staré zámky, prasknou hroby,

Velká, slavná zašlost vstane,

Vyhřímá nás z naší mdloby.

A ty kraje, slavíci kde

V každém keři druhdy pěli,

Ach, ty kraje, jenž se nyní

Teskně, bolně zamlčely:

Zživnou; hory, řeky hučí –

Je to pění, znění, vání;

Aj, vždyť k velkým svátkům slavně

Z rána zvoní ku klekání!