5. Počátek jara.

Vesna po krajinách zase pluje,

Luzným šatí rouchem krajiny;

Květy seje v holé křoviny,

Obraz ráje na mou zemi snuje.

V moře okeán se duše suje,

Zaletuji v palem hájiny,

Na vrch nebetyčné skaliny:

Plesu jak se vlna vlnou duje.

Povyšel já na ty krásy zříti,

Blaho, tady blaho duši mé!

Tady lze mi z rájských proudů píti,

Oko nořit do ohromné slasti

Šíro-šíře valem rozlité,

V bujném puku jsouť mé krásné vlasti.