5. Že mne nezrodili oné časy,

Že mne nezrodili oné časy,

V nichžto mam a ne klam světem hrál,

Ještěbych se o to postaral,

V snopek sbírat svého štěstí klasy.

Vezma harfu, spustiv kružné vlasy,

V prostém šatu volný provensal,

Ode hradu k hradu bych se bral,

Ctným rytířům hudbou sladě kvasy.

Samoten se loudal kolem zámku,

Píseň zvuče v šeru měsíce,

Aj, má na zábradle panice!

Ona kyne vítavou mi známku,

Tejnou spěší branku otevříti,

V tom ji – ale k čemu déle sníti?