50. Slovomleči.

Zvláštních mladých umělců tu stává,

Jichžto rozmar stále růžový

Z ničehož obšírné budovy

Rozmluv planých hbitě vyvolává;

A kde hovor trochu pokulhává,

Hotovi jsou, v mžiku poznovy

Nové rozvíjeti osnovy;

Věčný smích jim kolem rtíků hrává.

Slovomlečů těchto velmi mělká

Učenosti přísné studnice,

A však smělost jich nad míru velká.

V spolcích tento druh uvítán skvěle;

Divno, jsouť i krásné dívčice

Darmotlachů přítelkyně vřelé.