509. Tu též stála velká květohrázná
By Jan Kollár
Tu též stála velká květohrázná
Zamknutá však ještě zahrada,
Přišel strážce klíč mi oddada,
Vejdu, bázeň pronikne mne mrazná;
Neb co vidím? místa, ale prázná,
Stolic, věnců, slastí hromada,
A nic lidu, žádná osada!
Jak to? mluvím slova sobě tázná:
V tom mi padne v oči psaná hezko
Tablice, kde čítám bolavě
Jména: Štyrsko, Korytansko, Slezko;
Aha! myslím, odtud neposláno
Ještě nikoho sem ke Slávě,
Ač jim dávno místa přichystáno.