509. Tu též stála velká květohrázná

By Jan Kollár

Tu též stála velká květohrázná

Zamknutá však ještě zahrada,

Přišel strážce klíč mi oddada,

Vejdu, bázeň pronikne mne mrazná;

Neb co vidím? místa, ale prázná,

Stolic, věnců, slastí hromada,

A nic lidu, žádná osada!

Jak to? mluvím slova sobě tázná:

V tom mi padne v oči psaná hezko

Tablice, kde čítám bolavě

Jména: Štyrsko, Korytansko, Slezko;

Aha! myslím, odtud neposláno

Ještě nikoho sem ke Slávě,

Ač jim dávno místa přichystáno.