51. Bezednost.

Jedenkráte, jednou, jedno míti,

Pak bych rád chtěl třeba již umříti;

Vyšší není nad nejsladší slasť.

Jednu věc k sytosti nevybídnul,

Kdo ve srdce blíže byl nahlídnul

A viděl bezednou tu propasť.

Ten se božím dechem nenapojil,

Jenž se něčím v světě upokojil,

Věru úzounkou musil mít vlasť.