51. Mocnost vůle.

By Jan Slavomír Tomíček

Ještě zamčena je světla brána,

Všecko v lůnu číré noci dlí;

Země spiata v mraku černém tlí,

Bílá k letu peruť není dána.

Kdož ty zbudí hroby, kdož jim rána

Závoj černě tkaný odhalí?

Která Hóra kámen odvalí,

Kdy v ráj bude země čarována?

Čas ten, bratře, ve tvé leží vůli;

Chtěj jen, aby svět náš duchem plál,

A hned hroby rozdělí se v půli.

Veždy pravda ze zvuku mi vzejde,

Co se někdy z hloubi duše vlál:

Chtěj jen, aby přešla – hora přejde.