513. Cherub jeden na křídla mne schytna

Cherub jeden na křídla mne schytna

Nesol i tam v říši Merota,

Kam je ona zrádců holota

Za nebesa dána za blankytná;

Klíčem strašným brány toho Sitna

Otevřel nám vrátný Milota,

Tu plač hrozný, dým a mrákota,

Draků zběř a hadů nenasitná;

Ohnivé tu moře spolu slito,

Valíc celé hory plamenů

Na nešťastné zatracence tyto;

Každý z nich má žalář přehluboký

Zděný z ještěrů a z kamenů,

Na němž stojí vina a muk roky.