517. Při prahu hned přišlo mnohé ptáčky

By Jan Kollár

Při prahu hned přišlo mnohé ptáčky

V kleci železné nám shlednouti,

Mezi nimi zvláště kohouti,

Vrány, čajky, kvíčaly a kačky;

Takový pak vedli skřek a rvačky,

Jakby svět měl v rumy padnouti,

A když začnu nad tím ternouti,

Zřím, že to jen mluvnické jsou hračky:

Zobákem ti zastávali jota,

Druzí pazourami ypsilon,

Jer a glagol kváká třetí rota;

Milý Bože! tím se národ mate,

Myslím, totě nový Babilon,

Věru slušně v očistci tom lkáte!