517. Při prahu hned přišlo mnohé ptáčky
By Jan Kollár
Při prahu hned přišlo mnohé ptáčky
V kleci železné nám shlednouti,
Mezi nimi zvláště kohouti,
Vrány, čajky, kvíčaly a kačky;
Takový pak vedli skřek a rvačky,
Jakby svět měl v rumy padnouti,
A když začnu nad tím ternouti,
Zřím, že to jen mluvnické jsou hračky:
Zobákem ti zastávali jota,
Druzí pazourami ypsilon,
Jer a glagol kváká třetí rota;
Milý Bože! tím se národ mate,
Myslím, totě nový Babilon,
Věru slušně v očistci tom lkáte!