52. Nadchni struny mé, ó Muso jemných tónů,

Nadchni struny mé, ó Muso jemných tónů,

Aby zněly slavně ku jmeninám dnes;

Vzhůru, písni, ku vyšinám Oriónů,

Jakby zefír vonné kouře k nebi nes’.

Blaho Tobě, velebný Ty Kristův sluho!

Jemuž’s čisté srdce záhy v oběť dal,

Žijiž blaze, moudře, k blahu církve dlúho,

K blahu vlasti, jíž jsi sebe věnoval!

Usmívej se na Tebe vždy blankyt modrojasný,

Žádný nezahal Tvé nebe černý mrak,

V slově Páně putuj, jako chérub jasný

Maje povždy k nebi obrácený zrak.

Tohoť jméno nech ať v písni věčně žije,

Kdo se hrdě zove knězem Kristovým,

Kohoť vroucí srdce pro vlasť naši bije,

Hodenť, by byl krášlen věncem lípovým.