520. Pane: bližšíť košile než kabát!

Pane: bližšíť košile než kabát!

Tak má usta nyní mluvili

Chlubcovi, jenž nosil košili

Na kabátě a byl z počtu hrabat;

Přišli Ďasi, tu on křičet a bát!

Vyzlékše jej v ruskou vložili

Vřelou koupel, věchtem čistili,

Pak šli lůžko v led a sněh mu dlabat:

Demidov to, jeden z ruských pánků

Byl, co přes rok chudým v Paříži

Osemdesát tisíc rozdal franků;

Svojím chudým bral a cuzým dával,

O by dřív byl vlastní ve chyži,

V sousedově potom, vymetával!