521. Hořičku též, jméno Anny měla,

Hořičku též, jméno Anny měla,

Uzřela sem jako homolku,

A tu natrefila na holku,

Jenž se tváří krasolícnou skvěla;

Ale v žíni celou obcházela

Horu kolenačky v okolku,

„Kajícnice! já vás za Polku

Třímám:“ – arci, já sem Petronella!

Jeden Němec, Bůh mu na nebesích

Odpusť, vlasti mne i čistoty

Zbaviv nechal v Hornoslezkých lesích;

Rok sem tam co pustevnice žila,

Rok pak po smerti zde trampoty

Za mou slabost, sem si naložila.