53. Jak to všechno vědci oni vědí,

Jak to všechno vědci oni vědí,

Vědí dobu, znají minutu,

Kdy svět povstal k náhod ponutu,

Samé pravdě oni v klíně sedí.

Leč ta pravda kosmo na ně hledí,

Na zlou se jim mění na zrutu,

Oslepuje zrak jim v pokutu,

A jim strojí v pekle výpovědi.

Zmoudřete již! Uznejte svou křehkost,

Nedávejte rozum svůj tak v lehkost,

Kde jste byli, když svět ten se tvořil?

Čas, by pych váš se již upokořil;

Hvězdným písmem psáno na oblohu,

Že vše pravda spočívá jen v Bohu.