54. Pessimisté.

Mnohý všechno zří v pošmourném světle,

A když osudem neb náhodou,

S malinkou potká se nehodou,

Mluví hned o spravedlivé metle,

Na hanebné člověčenstvo spletlé;

Šťastnou-li však někdy náhodou

S blažící potká se lahodou,

Mluví zas o přízni porozkvětlé,

Jižto osud marně rozhazuje

Mezi lásky vší nehodný lid;

Štěstí bližních hořce zarmucuje

V srdcích zatvrzelé ty mrzouty;

Vše co vůkol, ruší jim poklid –

Sevřeni jsou pessimismu pouty.