54. Pouto vnitřní.

Padl svět, to márně se upírá,

Ví to svět, a přece se nesbírá,

Může sebrati se, i to zná;

Kdy chce vstáti, kdo mu to zabrání,

Jaká moc to, která mu zaclání,

Ostrov bídy zanechat nedá?

Pouto na noze to nedokáže;

Závistivé peklo mysli váže,

Vnitřní otrok sebe sám poutá.