545. V levo blučí vysoká jak věže

V levo blučí vysoká jak věže

Z papírů a knižek hranice,

Tři ji hadovlasé vzteklice

Podpalují, Lucifer sám střeže;

Na ní kýsi stonek křikem leže

Pelní všecky pekla ulice,

Neb jej tuto dračic vidlice

Bodou, tam zas vlastní postel řeže:

Plač mně samé při tom oči zkalil,

A jsuc, kdo to? znáti dychtiva,

A proč hněv ten boží na se svalil?

Slyším: „Ach! já ten sem, co se chválil,

Že knih českých někdy za živa

Šedesáte tisíc v ohni spálil.“