546. Vůkol ohně toho v obloukovém

Vůkol ohně toho v obloukovém

Okresu jak vůkol Molocha,

Vidno nejednoho zlobocha,

Křepčícího v tanci lopatkovém;

Ale cele ve způsobu novém,

Totiž tak, že nohy, punčocha

Vzhůru stojí jako rozsocha

Dlouhovětvá v lese nějakovém:

Ruky pak jim slouží místo nohou,

Hlava, jako vlaským kejklířům,

K zemi visí s obtížností mnohou;

Opak psal i jména kýsi škůdce

Těmto Lojolovým rytířům,

Niamromal jest jim plesovůdce.