548. V pravo opět lešení se dvíhá,

V pravo opět lešení se dvíhá,

Opona je černá zaclání,

Za kterou se slyší praskání,

Nímžto mreskač sám své télo švihá;

Diváků se množství k němu sbíhá

A křik strojí, smích i rouhání,

Řkoucí: ten zde činí pokání

Za zločinstva nelidská a plihá:

Slavy pro řeč, v Slavské někdy zemi,

Ač on sám byl Slavem rozeným,

Dvanácti dal tepat palicemi;

Strach mne mrazem projal studeným,

Jménem jeho nechci špinit péra,

Kdo chce, můž je čísti u Schwartnera.