55. Důvěra.

By František Matouš Klácel

Všelijak se každý světem vláčí,

Všelijak se osud mu otáčí,

Mnohé draho k hrobu zprovodí.

Oplakává své životní růže;

Ale času líkem zas se zmůže;

A ta stráta jádru neškodí.

Statky, čest novým se činem vrací;

Důvěru do sebe kdo utrácí,

Toho anjel strážce odhodí.