55. Není bolest zrádné lásky pouhá,

Není bolest zrádné lásky pouhá,

Co mé nářky smutné žalují;

Dvě mne střely spolu sužují,

A to jedna horší nežli druhá;

Kam jdou nohy, na století dlouhá

Neštěstí a hanby vstupují

Toho lidu, s nímž mne spojují

Krev a řeč a zvyků vazba tuhá;

Srdce Milek, cesta trápí oko,

Stíny zmařeného národu

Lezti vida šíře, přeširoko;

Ani k nebi obracejí prosbu,

K bratrům mimojdoucím nehodu,

A těm, co je do ní vrhli, hrozbu.