552. V prostřed pekla moře ječí vřelé,

V prostřed pekla moře ječí vřelé,

Pelné smoly, bahna, plápolů,

Z něhož zmatek divých hlaholů

Vydávají Slavů škertitelé;

Hejna Obrů zde a nízkočelé

Pokolení tápá Mongolů,

Jen jim hlavy a kus chocholů

Ční ven z lázně, tělo v ní jest celé:

Vedle břehu Belzebub tu kráčí,

Který v zlořečícím okřiku

Žerdkou hlavy do jezera vmáčí;

Zatrolený, řka, ty Slavokatu,

Skrý se Medvěde, Lve, Ptáčníku,

Karle, Cháne, Arpade a Batu!