555. Výspa z moře tohoto se výší,

Výspa z moře tohoto se výší,

Vůdce náš ji Goplem nazívá,

Ona milionmi oplývá

Najhnusnějších potkanů a myší;

Králů zlých a Královen jest říší,

Tyranstvo v ní slavské přebývá,

A když oko mé se podívá,

Právě kvik a upění se slyší:

Roje se těch žrut a holochvostů

Za knížaty dvěma sypaly,

Zhubenělé hladem dlouhých postů;

Do věže ty Krušvičany vženou,

A tu zhryzly je a zežraly,

Byl to polský Popel se svou ženou.