56. Není ducha, vládne pouhá hmota,

Není ducha, vládne pouhá hmota,

Shluklá mocí z holých atomů

Neděkujíc původ nikomu;

Snem jest vina, snem jest všechna cnota.

Takto hlásá novomoudrá rota,

A tak volá na nás pohromu,

Jaká druhdy stihla Sodomu,

Když z ní anjel vysvobodil Lota.

Můž duch náš se proti pravdě spouzeť,

Zhoubné boje může na ni zbouzeť,

Aniž sebe z bytě obírá.

Kde však duch sám sebe zapírá,

Tu se kácí, kolem popotácí,

A se zhola v čirou pošeť ztrácí.