563. Věterný mlýn, jehož dlouhý pytel

Věterný mlýn, jehož dlouhý pytel

Z přeostrých se břitev spojuje,

As půl honu odtud lomcuje

S klepotem, co křivdy nové mstitel;

Strachomorné když můj soucestitel

Mučidla mi jeho maluje,

Daso hle se přeseň pytluje

Obodritských knížat zavražditel:

Byltě Holsat německá ta psina,

Sventipolka zabil v Lubece,

V Artlenburku Zvinka, jeho syna;

A tou vraždou nenadálou zhladil

Celý rod nám, který dalece

Slávy stromby nad Baltem byl sadil.