565. V pátém z těch měst musel přes ulice

V pátém z těch měst musel přes ulice

Kardel ševců běhat pračata,

Už jim kůže byla rozťata,

Tak že hřebtem tekla soukrevice;

Nebíte, hej! volám na biřice,

Litováním byvši podjata,

A vy, ptám se, kdo ste chuďata?

„My sme šustři z banské ze Štyavnyce?“

Černobog mně na to: tak jim třeba!

Nebo Slavům přáti nechtěli

Michlové ti, práva ani chleba;

Zde se krotí jejich náruživost,

Aby někdy ještě uměli

K bližním lásku mít a snášelivost.