567. V sedmém městě jako ryk se volů,

V sedmém městě jako ryk se volů,

Rozléhal plač, řev a stonání,

Horníci tu byli do bání

Metáni, a do hlubokých dolů;

Z Dobšiné že jsou, to po hlaholu

Tušila sem jejich tahání,

Proto dala sem se v poznání

Příčiny hned pokut těch a bolů:

Sapramente jim i jejich mravům!

Dí Běs, tito Němci z potupy

„Bindisch Kirpel“ přezdívali Slavům;

Při odchodu našem z této půdy

Myslím sobě těmi nad hňupy:

Co je Němec, to je Němec všudy!